Letního večera se tři kamarádi, robotníci, vraceli domů z tvrdé práce. Měli dýmky, ale ohýnek v nich jim postupně vyhasl. Nebylo čím jej znova čím zapálit a tak nemohli kouřit. Zrovna přecházeli Kotlíkův vršek, když narazili na hromádku dosud žhavého popela. Nějaký pocestný, nebo tulák si v těch místech asi vařil večeři, usoudili. Podpálili tedy znova dýmky a vyrazili dál k Čejovu. Jeden z mužů si schoval žhavý uhlík pod víčko své fajfky, kdyby byl ohýnek třeba ještě někdy potřeba.
Kousek před vesnicí opět jednomu ze společníků zhasla dýmka. Kamarád mu nabídl svůj uhlík, který prozřetelně nesl sebou. A co nevidí pod víčkem fajfky? Velkou, zlatou minci! Všichni tři se otočili a spěchali na Kotlíkův vršek, k doutnajícímu ohýnku, co jim nohy stačily. Ale po kouzelném ohništi už nebylo ani stopy.
Povídá se, že tam tehdy hořely peníze.
Poznámka:
Podobná pověst s motivem hořících peněz je zde: Vrch Bojanov