Rytíř Mikuláš střela z Rokycan se ve válečných dobách účastnil bojů s Turky. Jako odměnu za statečnost a vojenské zásluhy dostal několik železných děl. Tato děla nechal přivést do Čech a ulít z nich zvon, který plánoval umístit do věže kostela sv. Mikuláše v Krucemburku.
Nelehký úkol, vytvořit z děl zvon připadl zvonaři Adamovi z Meziříčí. Rytíř Mikuláš mu ještě před započetím prací pohrozil, že pokud se dílo nevydaří a zvon nebude zvonit tak jak mám, nechá nešťastného zvonaře zkrátit o hlavu. Co měl Adam dělat, pustil se do práce.
Zvon se povedl, nepuknul. Zvonař ale nedokázal čekat, až čerstvě odlitý zvon vychladne a až bude zavěšen na kostelní věž a poprvé zazvoní. Strachy, utekl do lesa a již jej nikdo nikdy neviděl.