Za třicetileté války dorazili ke vsím kolem Roštejnu Švédové. Lidé před nimi utíkali a schovávali se kde mohli. Hraběnka Františka Slavatová, tehdejší majitelka hradu jim nabídla útočiště přímo na hradě. Pouze lakomý sedlák Gregor zůstal ve vsi pod hradem, na svém statku.
Švédové samozřejmě statkáře našli a ten jim pověděl, že všichni lidé, i se svými majetky jsou na hradě. Dokonce přidal i informace o tajné chodbě vedoucí z hlubokých lesů přímo do hradu.
Lidé v Roštejně naštěstí s něčím podobným počítali a chodbu dávno zavalili kameny a zasypali hlínou. Švédové se nemohli přes vysoké hradby dostat a tak s velkými ztrátami odtáhli. Ještě před odchodem však popravili zrádného Gregora a pověsili jej pro výstrahu na bránu do hradu. Jeho duch dodnes starší v chodbě nad hlavní bránou.