Na vysočinu přišla zima. Jednoho lednového dne přitáhl k Německému Brodu vojevůdce a Zikmundův nohsled Pippo Span. Spěchal, protože od Habrů mu byly v patách husité, kteří se domnívali, že v Brodě je přítomen sám Zikmnud.
Pippo zastavil u Brodu a připravil se k obraně. Žižka váhal, zda zaútočit na křižáky v noci, nebo nechat boj až na ráno. Pippo totiž využil městské hradby a nechal na nich rozmístit děla. Vyslal tedy Žižka rychlé zvědy do Perknova, k Sázavě, aby přinesli z řeky led.
Slepý vojevůdce pečlivě prohmatal kry a pravil:
„Útok povedeme dnes v noci, led je slabý ještě nemrzne tolik. Žeňte pak křižáky v jejich brnění až do řeky! Nebudeme čekat, Brod musí padnout.“
Tři dny trvala strašlivá bitva, nakonec husité zvítězili. Z Německého brodu zůstala ruina a spáleniště plné mrtvých. Zikmunda se chytit nepodařilo, prchl do Jihlavy.
Smutně stál Žižka před spáleným hornickým městem. Možná by slepý vojevůdce truchlil ještě víc, kdyby nebylo rodištěm Michaela de Causis, zvaného Michal z Brodu. Tento církevní hodnostář zradil Mistra Jana a byl advokátem Husových žalobců na kostnickém koncilu.