Lochova studánka

Mezi Herálcem a Větrným Jeníkovým leží starý a hustý les, zvaný Temník. Na poli vedle lesa kdysi oral pole sedlák jménem Loch. Pracoval v horkém dni už celé odpoledne a trápila jej veliká žízeň. Věděl, že kousek v Temníku je studánka s chladnou a dobrou vodou, která by jej náležitě osvěžila.

Vyrazil tedy do lesa a došel ke studánce. Když se sklonil, aby se napil, zdálo se mu, že jej něco chytlo pevně za vousy. Nedbal toho a pil. Až měl dost a chtěl vstát, zjistil, že jej něco nebo někdo skutečně drží! Z dálky jakoby slyšel:

„Pojď, pojď…“ Muž začal panikařit, chtěl se vyprostit, ale nešlo to. Marně se snažil a zase jakoby slyšel ta slova…

„Pojď, pojď…“ Pak se mu konečně podařilo uvolnit, vstal a sáhl si na bradu, ale po jeho vousech nebylo ani památky. Zděšeně utíkal k domovu, celou příhodu odstonal a pár dní nato zemřel. Nikdy se nezjistilo, co, nebo kdo muže tehdy držel za vousy u hladiny a čí hlas slyšel.

Na památku této události se říká studánce v lese Temníku Lochova studánka.