O Bělohradě

Část města Havlíčkův Brod dostala své jméno po hradu, který tam měl podle dávné pověsti stávat. Hrad patřil rytíři Branislavovi, který byl bohatý, ale zároveň hodný a čestný.

Časem rytíř přišel o ženu i syna a na Bělohradě s ním žila pouze matka a dvě dcery.

První z dcer, Jelena, měla ráda jízdu na koni, lov a boj, muže nenáviděla a pohrdala jimi. Mladší Svatava byla opakem Jeleny. A právě do Svatavy se zamiloval rytíř Ctibor.

Vadilo mu však chování starší sestry jeho milé a jednoho dne o tom promluvil na setkání rytířů. Jeden z urozených pánů se vsadil s ostatními, že Jelenu chytne, obejme a políbí i přes její zlobu a nepřístupnost.

Na příští návštěvu vzal tedy Ctibor toho rytíře sebou. Jelena si zrovna na nádvoří chystala koně a hotovila se k lovu. Ctiborův společník k ženě přiskočil a nabídl jí pomoc. Jelena však hněvivě odmítla. Toho rytíř využil, chytil dívku a nečekaně jí objal a políbil. Jelena tasila dýku a vrazila jí rytířovi do prsou, pak naskočila na koně a odjela, jako by se nic nestalo. Zraněný šlechtic byl na místě mrtev.

Otec mrtvého rytíře vyhlásil Branislavovi okamžitě válku, nic nepomohla ani přímluva Ctibora, který byl u celého incidentu. Za několik dní oblehla Bělohrad početná armáda a v nerovném boji padli postupně Branislav, Jelena i Ctibor, který se postavil na stranu pána z Bělohradu. Svatava si vzala v hradní kapli sama život, aby nepadla do rukou útočníků. Bělohrad byl poté zapálen a srovnán se zemí.

Ve sklepeních, která zůstala pod ruinami hradu se prý dodnes nachází poklad nezměrné hodnoty, který se zatím nikomu nepodařilo vypátrat.