V Kejžlici bývala odpradávna hospoda. Jeden místní pantáta se zdržel déle, než je zdrávo a domů se vypravil až za hluboké tmy. Půlnoc již dávno odbyla a po tolika pivech nebylo snadné najít cestu tmou.
Došel až k mlýnu, na jehož dvoře spatřil houf žlutých světýlek, kterak poskakují sem a tam. Nejprve se zalekl, ale potom vyrazil k tomuto podivnému úkazu. Opatrně hmátl rukou mezi ně, s tím, že jich pár chytí a ta mu alespoň posvítí na cestu domů. Když rozevřel ruku, nebylo v ní nic, než kozí kopýtko!
Pantáta se lekl, ale ihned jej napadlo, že pokud z jednoho chyceného světýlka vzniklo kopýtko, potom když jich lapí víc, musí zaručeně dostat celou kozu! S tímto nápadem se rozhlédl kolem, ale po kouzelných světýlkách už nebylo ani památky.
Smutně se tedy vypravil domů a málokdo mu ten příběh věřil.