Když Jan Žižka táhl od Habrů směrem na Německý, dnes Havlíčkův, Brod, tak v jeho vojsku bylo hodně válečníků ze všech koutů Čech i Moravy. Jeden z vojáků pocházel z Frýdnavy, tedy dnešní Mírovky.
Bojovníka napadlo, že by mohl navštívit rodinu a příbuzné v rodné vsi. Po setmění tedy vyrazil z vojenského ležení směrem k vesnici. Cestu si chtěl zkrátit přes hluboký les, dlouho však na Vysočině nebyl a nepamatoval si, kde jsou ve hvozdu mokřiny.
Stalo se, co se stát muselo, voják narazil na močál, najednou nemohl tam, ani zpět. Již byl po kolena v bahně, křičel o pomoc, ale na půl cesty mezi vojenským táborem a vsí jej nikdo neslyšel. Nešťastný voják klesl tak hluboko do bláta, až se utopil.