Mezi Lípou a Petrovem vede pěšina, kudy se dostaneme z jedné vsi do druhé. Jeden hospodář mířil do Petrkova po této cestičce. Byla teplá letní noc, nebe plné hvězd a kolem vládl klid a mír.
Náhle, bez varování se za mužem vynořil přízrak, ohnivý sud! Plameny z něj šlehaly na metry daleko a jiskry odletovaly do okolí. Div, že nic nepodpálili. Hospodář se tuze lekl a s výkřikem se rozeběhl směrem k Petrkovu. Občas se otočil, ale sud pořád za ním.
Strachy a únavou polomrtvý doběhl muž k prvním stavením v Petrkově. Tam se teprve zastavil a otočil. Sud udělal totéž a pomalu se začal vzdalovat směrem k Lípě, odkud přišel, jakoby se mu do Petrkova nechtělo.
Hospodář přestálou hrůzu odstonal a říká se, že sud straší pocestné mezi oběmi vesnicemi dodnes.