Jak měl vodník namále

Vodník se, jak je známo rád proměňoval. Jednoho dne změnil podobu na velkou vypasenou husu a plaval po svém rybníku. Šel ale kolem myslivec a spatřil na hladině úlovek, nezaváhal a po vodníkovi vystřelil! Zasáhl husu do křídla.

Pták se potopil pod hladinu a snažil se uniknout k hrázi, toho si myslivec všiml a vyrazil po břehu za ním. Setkali se u hráze skoro společně, muž sestoupil po kotníky do vody, aby úlovek vytáhl, ale to bylo chyba, místo husy nahmatal studenou slizkou lidskou ruku! Něco jej chytilo a velikou silou stáhlo pod vodu.

Večer našel mlynář myslivcovo tělo na mělčině u břehu, bylo nafouklé a po celém těle mělo otisky vodníkových pracek, jak muže topil.

Od této události se již vodník v Bártově rybníce neukázal, povídá se, že se odstěhoval kamsi k Tisu.