O ohnivém hříběti

Kejžlický chalupník byl ve mlýně mlít obilí. Zdržel se ale dlouho do tmy a když mu čeleď naložila mouku v pytlích na žebřiňák byla už hluboká noc. Nedalo se nic dělat, muž pobídl koníka před vozem a vyrazil lesy směrem na Kejžlici.

Asi v půli cesty, zrovna u božích muk, která často stojí v místech, kde se událo nějaké neštěstí, však spatřil něco, co jej pořádně vyděsilo. Vyrazilo proti němu ohnivé hříbě, malý kůň celý pohlcený plameny. Chalupník byl v šoku, strachy se nemohl ani pohnout. Strašidelný přízrak se prohnal kolem něj, div jej nepokopal a uháněl dál.

Muž přijel domů, hrůzou tu noc celý zešedivěl. Od tohoto strašného zážitku, kdykoli byl ve mlýně a práce se protáhla do tmy, poprosil mlynáře a ten mu ustlal ve mlýnici, nebo ve stodole. Domů za tmy už nejel nikdy.