V rybníku ve Slavníči, vsi kousek od Herálce, měli hastrmana. Byl to dobrák, často jej vídávali u vody, kde si hrával proměněný v malého chlapce. Jen podle věčně mokrého šosu poznali, že nejde o dítě ze vsi, ale o místního vodníka.
Přestože nikomu nic zlého neudělal, tak si jej raději lidé nevšímali, byla to přeci jen nadpřirozená bytost. Až jednou, stalo se to za bílého dne, v pravé poledne.
Jakýsi muž šel přes náhon kolem vody, když jej cosi chytlo za nohu. Byla to slizká zelená ruka s ostrými drápy. Po těžkém boji se muži podařilo osvobodit a utekl od nebezpečného rybníka pryč. Člověk si tak, tak zachránil holý život, na noze mu ale zůstal černý otisk, jak ho silná ruka pevně držela.
Krátce po této události začal muž chřadnout a onemocněl. Zanedlouho ulehl na lůžko, ze kterého už nevstal. Pár dní nato zemřel.
Vodníka ze Slavníčského rybníka od té doby nikdo neviděl.