Před lety žil v Kosově sedlák Raichtrman. Studené mraky podzimku navlhčovaly strniska. Na obchůzce přistihl stařenu žebračku u svého pole, jak chystá okrajovati řepu, aby ukojila hlad. Vytrhl ji řepu a tou bušil do té vetché hlavy tak dlouho, až vypustila duši.
Umírajíc klnula lakomci, že za hříšný čin nebude míti v hrobě pokoje. Brzy sám se odebral na věčnost a kletba se splnila.
Ze záhrobí denně přicházel za noci do starého obydlí v podobě černého psa. Neklid ve statku stupňován byl odvazováním všeho dobytka. I se synem hovořil a prozradil mu, proč nemá v zemi pokoje. Strašidelný nepokoj ve statku ustal, když mrtvolu vykopali, do domu odvezli a tam několikrát zažehnali.
Pověst zaznamenal v roce 1923 jeden žák z Puklic.
Poznámka:Tuto pověst jsem převzal ze stránky: http://www.zjihlavy.cz/zc1-kamenne-pamatky-v-kosove