O hluchoněmých dvojčatech

V Hurtově Lhotě žili dva manželé. Nic jim ke štěstí nechybělo, stavení bylo v pořádku, hospodářství se dařilo, jen jediná věc jim scházela, nemohli totiž mít děti. Kolik doktorů va městech navštívili a pořád nic.

Ale za několik let se jim přání splnilo, narodila se dvě děvčátka, bohužel ale přišla na svět hluchoněmá.

Děti rostli jako z vody, ale jejich postižení se nijak nelepšilo a jako by to nestačilo, jednoho dne jejich maminka ulehla na smrtelnou posteli a do rána zemřela. Bylo to veliké neštěstí, manžel nemohl smutkem ani spát, holčičky chodil kontrolovat snad každou hodinu. Jednou takhle k půlnoci, zrovna den před pohřbem jeho manželky, vkročil do jejich ložnice a co to nevidí. Nad postelí děvčátek se sklání postava celá v bílém, hladí je, upravuje jim pokrývky a cosi potichu šeptá.

Muž jen zamrkal očima, potřásl hlavou a osoba nikde. Pomyslel si, že se mu to jen zdálo a že je už vyčerpaný z únavy.

Ráno se konal pohřeb, smuteční hosté stáli na vesnickém hřbitově a oplakávali nebožku. A najednou, jakoby se stal zázrak, z ničeho nic se dali do pláče i obě holčičky. A poprvé v životě promluvili! Ještě dlouho se o tom povídalo po celé vsi. Jen otec děvčátek tušil, co, nebo spíše čí duch jim vrátil řeč.