Vrchní Šaufler

Dříve býval správcem klášterních majetků kolem Pohledu zlý vrchní jménem Šaufler. Poddaní na panství museli tvrdě pracovat a často přicházeli jeho vinou i o svůj, už tak skromný majetek. Proto, když jednoho dne zlý správce těžce ochořel, nikdo netruchlil.

Synové Šauflera poslali do Německého Brodu pro lékaře. Lidé, kteří viděli přijíždět doktorův povoz, tvrdili že na kozlíku vedle něj sděla černě oděná postava, prý to byl čert. I přes lékařovu péči správce zemřel. Pochovali jej tedy na Pohledském hřbitově.

Druhý den však našli lidé hrob vyhrabaný a rakev otevřenou. Mrtvý vrchní seděl v okně pohledského zámku, kde dříve bydlel. Odnesli tedy mrtvolu znova na hřbitov a hrob nově zahrabali.

Příští den se však hrůzostrašná scéna opakovala. Usoudili, že Šaufler si nezaslouží ležet v posvátné, hřitovní půdě. Tak jeho synové vzali vůz a zapřahli koně. Nechali zvířeti volnost aby samo volilo cestu a tak koník došel až na Dejpuš, místo na rozhraní obcí Pohled, Krátká Ves a Jilemník. Tam tedy rakev s mrtvým pohřbili.

Nazítří se již v okně zámku neukázal. Ale ani v novém hrobě nenalezl správce klid, vypráví se, že zde za temných nocí lidé vídávali strašidelného černého psa.

Poznámka: Této pověsti předchází: Sirotčí louka