O vodnících

Přímo na návsi v Bartoušově, vesničce na Vysočině ležící kousek od Dlouhé Vsi, se nachází veliký rybník. V tomto rybníku žil podle staré pověsti vodník. Lidé jej často vídávali, za letních večerů sedávat na hrázi. Ale kdykoli se někdo z vesničanů, třeba jen přiblížil, aby si podivného panáčka prohlédl, vodník se lekl a skočil do vody. Zmizel v hlubině a na hladině po něm zůstala jen kola.

Místo, kde vodník na hrázi sedával bývalo vždy suché. Ať už tam seděl, nebo ne. I když přišla ta největší bouře, nebo liják, tak tráva v místech, kde zelený mužík trůnil nikdy nebyla ani trochu mokrá.

Možná šlo o stejného vodníka jako v minulém příběhu, možná ne. Tento vodník byl totiž viděn i u rybníka mezi Kněžskou a Bartoušovem, pravděpodobně u Bartoušovského rybníka. Rád cestoval od jedné vodní plochy k další. Prý, pokud byl na suchu, metal kotrmelce a tím se dostával od jednoho rybníka k druhému.